Tragikomické stand-up monodrama, ve kterém si divák projde třiceti lety jeho života.

Buďte součástí příběhu jednoho výjimečného chlapce, jehož matka se pokusila o sebevraždu – a on se jako dítě rozhodne začít psát seznam věcí, kvůli kterým stojí za to žít. Pojďte hledat společně s ním, co je pro Vás v životě báječné.

Režie: David Macháček
Hrají: David Macháček

Délka představení: 80 minut, bez přestávky

Divadlo DONDI. je profesionální nezávislé a kočovné divadlo, které v roce 2021 založil, v srdci Slovácka, herec a hudebník, rodák z Pardubic David Macháček. Důvodem založení byla Davidova touha režírovat a podělit se s diváky o krásný příběh prvního nazkoušeného představení – Růžových brýlí. Avšak jednou z agenturních podmínek k uvedení hry, byla nutnost založení divadla. Od první hry jde divadlo směrem komorních her s důrazem na kvalitní texty a velké herecké příležitosti.

Reportáž

„Nešťastníče! Nejsi bláhový? Neklameš sám sebe? K čemu je všechna ta zuřivá vášeň bez konce?”

Jevištní adaptace milostného románu, jenž formou dopisů zasahuje čtenáře už od svého vydání v roce 1774 naléhavostí mládí, láskou, osaměním, posedlostí či hledáním svobody.

Johann, Charlotte, Christian a Karl. Spojení předobrazu skutečných událostí rozeznělých těmito jmény, s vlastními zkušenostmi a literárním mistrovstvím, dalo vzniknout jednomu z neslavnějších děl světové literatury. Johann Wolfgang Goethe spojil tyto elementy v milostný román, jenž formou dopisů zasahuje čtenáře už od svého vydání v roce 1774 naléhavostí mládí, láskou, osaměním, posedlostí či hledáním svobody. Na jevišti Horáckého divadla se po sedmdesáti sedmi letech před diváky opět rozpoutá poutavá Goethova bouře, tentokrát s jedinečným Wertherovým vzdorem.

Režie: Jakub Čermák
Hrají: Michal Kraus, Stanislava Hajduková, Klára Anna Satinská, Lenka Schreiberová, Šárka Býčková, Tereza Gerstner Otavová, Zbyšek Humpolec, Jan Burda

Délka představení: 90 minut, bez přestávky

Horácké divadlo Jihlava se stálou profesionální činoherní scénou s osmdesátiletou tradicí. Není to tak dávno, kdy soubor patřil k nejkonzervativnějším oblastním scénám. V krajském městě Vysočiny se ovšem před lety rozhodli pro náročnější dramaturgii a alternativnější pojetí činohry. Díky tomu je v posledních letech o tomto souboru hodně slyšet. A to jen v tom nejlepším slova smyslu.

Citace z recenze:
„Režisér přenesl Goethův román do současnosti a domyslel, jak by se mohl hlavní hrdina chovat a vypadat dnes. Wertherovo sebeprožívání působí v aktualizované podobě uvěřitelně, pro vyvážení je shozeno či (s úctou) ironizováno, čemuž dopomáhá i Neckářova všudypřítomná píseň (krásná i kýčovitá zároveň). Výtvarné řešení dobře slouží celku. Nasazení hlavního představitele je fascinující!“
Pavel Širmer, i-divadlo.cz

„Michal Kraus v roli Werthera nepředvádí romantický sladkobol, chová se občas jako násilník, přímo stalker. Po lyrických líčeních přírody i ctností prostého lidu se jeho rozrušení stupňuje, hovoří-li o Lottě. Zbožňování milované bytosti u něj záhy přechází v urputné modlářství. Se zoufalým gestem si smáčí hlavu ve vaně, do níž mu snad někdo přinesl vodu z řeky zapomnění Léthé. Ale zapomenout mu nejde ani při laškování ve stejné vaně s dívkou Betty. Že se ve Wertherovi stmívá k neodvolatelnému hrůznému činu, poznáme i podle toho, že se posprejuje černou barvou.“
Josef Mlejnek, Divadelní noviny

„Nadžánrové písničkářství s jemnými prvky klasiky, etna, folku a popu, které jsou protkané melancholií epickou intimitou až snovostí. Skladby jsou zajímavé impresně niterným sdělením v textech a rozmáchlostí v instrumentaci a melodice…“ Takto by se dal charakterizovat autorský projekt Heleny Kalambové, který protíná už čtyři roky s kariérou operní zpěvačky. Její první kroky byly komorní, vystupovala pouze s klavírem. V současnosti ji doprovází čtveřice hudebníků, kteří pomáhají svou instrumentací dotvářet celkový zvuk. Nedávno Heleně, která žije v Hradci Králové, vyšlo debutové EP Skrze tmu, které produkovala Beáta Hlavenková.

„Helena je výborná operní zpěvačka, která má chuť a talent se vyjadřovat i svou vlastní tvorbou. Je otevřená modernímu zvuku a pojetí, ochotná přizpůsobit projev jinému žánru. Bylo mi potěšením provést ji novými vodami k jejímu debutovému albu,“ říká Hlavenková

Lyric video k písni Pod kabát mi neprší

Světoznámá komedie Moliéra vysmívající se chamtivosti, kupčení s city, marnivosti a nafoukanosti sehraná jako divadlo na divadle.

Divadelní klub Jirásek si hraje s motivy, situacemi, buduje vlastní poetiku jednotlivých figur, posouvá děj směrem k dnešku. Hlavní snahou je projasnit alespoň na chvíli zachmuřený obraz dneška pomocí fantazie, hravosti a tvořivosti.

Režie: Václav Klapka
Hrají: Václav Klapka/Karel Bělohubý, Iveta Vrabcová, Vít Šťastný, Tereza Šťastná, Cyril Grolmus, Dita Krčmářová, Jiří Gottlieber, Pavel Landovský

Délka představení: 120 minut, včetně přestávky

Divadelní klub Jirásek je jeden z nejoceňovanějších amatérských souborů v Česku. Snad ze žádné soutěže nejezdí bez cen a pravidelně se probojovává na prestižní mezinárodní festival Jiráskův Hronov. Je držitelem ceny Pavla Dostála za dlouholetý přínos amatérskému divadlu.

Citace z recenze:
„Herecké kreace obou protagonistů jsou pro diváky poutavou a napínavou podívanou.“
Milan Strotzer, NIPOS-ARTAMA

Nad ideály mládí se můžete s úsměvem dojmout. Ale když zjistíte, že takovým ideálem byla žena, kterou jste si kdysi v mladické nerozvážnosti vzali za ženu a pak na to zapomněli, můžou vám také zbýt jen oči pro pláč.

Antoinovi se v životě dařilo. Vlastní pílí se vypracoval k ohromnému jmění, žije s aristokratkou Diane z rodu Bourbonů. Tu si vezme za ženu, jen co pro ni koupí zámek kousek na jih od Paříže. Pak se ovšem zjeví Maryse, Antoinova dávná láska z mládí, láska, kterou si v mládí vzal za zákonnou manželku – a pak na to zapomněl. Vyhlídka na svatbu i život na zámku se rázem komplikuje. Nezbývá než na Maryse vymyslet lest. Výsledkem je inteligentní komedie plná absurdních situací a humorných dialogů.

Režie: Roman Zach
Hraje: Roman Zach, Lucie Žáčková, Nikol Kouklová, Diana Toniková, Ha Thanh Špetlíková, Prokop Zach, Karel Heřmánek ml., Zdeněk Dušek

Délka představení: 150 minut včetně přestávky, v představení je použit stroboskop.

Divadlo Bez zábradlí založili v roce 1991 manželé Hana a Karel Heřmánkovi. Je tak jedním z nejdéle fungujících soukromých divadel v Česku. Od roku 1998 má divadlo svou stálou scénu v pražském Paláci Adria. Od svého vzniku se soustředí na herecky zaměřenou dramatiku, ať už jde o komedie, muzikály či dramata.

Citace z recenzí:
„Láska z mládí má divácky vděčné situace i svižně napsané dialogy… Ve svém celku je Láska z mládí večerem, který diváky spolehlivě baví vršením gagů i kolísáním Antoina mezi oběma osudovými ženami.“
Radmila Hrdinová, novinky.cz

„Silná herecká sestava rozehrála před diváky odpočinkovou, ale dobře napsanou a vypointovanou komedii. Námět, kdy autor vsadí zpovykanou dvojici do pro ni zcela cizího prostředí, v tomto případě boháče do bytu nižších sociálních vrstev, je vděčný sám o sobě a Zach s Žáčkovou si jej vysloveně vychutnávají… Láska z mládí v Divadle Bez zábradlí je tak příjemná komedie, která vedle zábavy nabídne i dobré herecké výkony.“
Tomáš Šťástka, idnes.cz

Herec, hudebník, cestovatel, autor scénické hudby, hráč na cimbál, kytaru, klavír, baskytaru a bicí, autor básnické sbírky a také čerstvý otec. Matěj Metoděj Štrunc má opravdu bohaté množství životních a profesních rolí. Pardubické publikum si ho může pamatovat z jeho (ročního) angažmá ve Východočeském divadle. Před tím působil také ve zlínském divadle.

Štrunc je ale rovněž zručným hudebníkem. Složil scénickou hudbu k více než dvaceti představením, na kontě má i dvě sólová alba Cuts & Lines a Lidověk, na kterém originálním způsobem nahrál vlastní verze tradičních lidových písní. Na Pernštejnlove tento vášnivý cestovatel, který podniká výpravy i do polárních končin, dorazí s folk-rockovou kapelou Ateliér, jež funguje více než deset let.

Aktuální singl Ikigai

Odlehčená komedie pro celou rodinu s úvodním seminářem plná rodinných vztahů, langošů, poníků, kořalky a Golden kids.

Otec, syn, babička. Svatá trojice vyráží vstříc dobrodružstvím na venkovní akci, kterou ve svém městě nebo vesnici zažil každý z Vás! Jak se rodinka domluví, když každý chce něco jiného? Otec by nejradši pil, syn chce trávit čas na atrakcích a babička čeká na comeback Golden kids. Co je pod povrchem jejich rodinných vztahů a jak se zachovají v krizové situaci? Není nakonec tím nejdůležitějším vzájemná láska, tolerance, empatie a komunikace? Doražte na naši laskavou taškařici, která potěší snad každého od malých dítek po ty nejstarší.

Režie: kolektiv

Hrají: Petr Kult, Tomáš Matušinec a Pavel Prais

Délka představení: 55 minut bez přestávky

Ductus Deferens je banda mladých divadelníků ujíždějících si na komediálním žánru v podobě absurdního humoru, moderního cirkusu a hudebního propojení. Původně se uskupení začalo formovat mezi několika spolužáky na DAMU a přerostlo v širší komunitu tvůrců, kteří se touží samostatně realizovat. Krom studiové scény Švandova divadla objíždí všemožné divadelní festivaly a kočují se svými představeními napříč republikou. Revoltují proti intelektualismu a cílí na takové diváky, kteří se v divadle chtějí především pobavit.

Komedie, která vás zabije humorem, který by se dal krájet (motorovou pilou).

Kultovní lovestory! Napínavá detektivka! A komedie, která vás zabije! S humorem tak černým, že by se dal krájet, nejlépe motorovou pilou. Chcete vědět, jak se zbavit dluhů a k tomu nepohodlné příbuzné? Poradí bizarní rodinka, která si najme profesionálního zabijáka. Jenže ne všechno jde podle plánu.

Režie: Viktor Braunreiter
Hrají: Marek Himl, Petr Johanovský, Jana Šmejkalová, Eva Šollová, Luboš Štěpán

Délka představení: 80 minut bez přestávky

Divadelní studio D3 je nejdéle nepřetržitě pracujícím souborem v Karlových Varech. Na našem festivalu se objevilo už dvakrát. Poprvé s hrou Tři verze života a podruhé s titulem Srnky, který na Pernštejnlove vyvolal velké ovace. Repertoár D3 tvoří vesměs hry českých autorů s občasným odskokem „do světa“, podstatné je téma, které zaujme, a síla příběhu.

Be4eight je projekt kanadsko-českého multiinstrumentalisty Jacoba Carla Růžičky, jehož autorská tvorba vychází z mnoha rozmanitých žánrů. Podmanivý jazzový zvuk Růžička kombinuje s groove music a ambientními plochami. Na své nové album 10x13 projektu Be4eight si Růžička pozval plejádu tuzemských i světových hudebníků od Ivy Bittové, Vladimíra Václavka, Oldřicha Janotu, amerického jazzového kytaristu Reze Abasiho až po norského trumpetistu Arveho Henriksena. „Když jsem si poprvé pustil jeho nahrávku, kterou mi poslal, měl jsem v očích slzy,“ svěřil se Růžička, na jehož desce se proplétá jazz, folk, world music i rhytmhm and blues.

Aktuálně dal Růžička dohromady kapelu pro živé vystoupení, se kterou se představí i na Pernštejnlove. Představí se ve složení Jacob Carl Růžička (bicí), Kirill Yakovlev (kytara), Tomáš Staněk (dechové nástroje a klávesy) a Ladislav Garaja (basa).

Citace z recenze:
„Neumím si dost dobře představit, jak se podobně mezinárodně zacílený projekt bude realizovat na koncertech. Je asi celkem nepravděpodobné, že by se kromě křtu sešla většina protagonistů alba pohromadě. Nicméně nehodnotíme konkrétní praxi, ale nahrávku, která má svou osobitost a pozoruhodně široké žánrové spektrum. Jacob Carl Růžička vydal nahrávku, která má cíl. Není statická, zapouzdřená v čase, ale naopak velmi dynamická a směřující turbulentně odněkud někam. Je v pohybu, těžko zařaditelná, obtížně identifikovatelná a proto možná bližší a pravdivější současnému světu. Pokud jí dáte čas, ukáže svou sílu.“
Milan Bátor, Český rozhlas Vltava

Aktuální singl Ikigai

Na motivy pohádek ze stejnojmenné knihy Aloise Mikulky

Co všechno může vidět malé růžové velblouďátko, podívá-li se na svět z výšky? Co může zažít během jedné nečekané noční jízdy po obloze, vyhoupne-li se na rožek měsíce? Možná se stane svědkem děsivé loupeže ukrutného Jollyho Jokera. Možná uslyší rolničku bledě modrého autíčka cililink, stojícího právě na startu velikého závodu… Možná. Kdo ví. Cesta po obloze je dlouhá a velblouďátko je přeci jen maličké a tuze unavené…

Hrají: Johana Vavřínová, Dominik Linka

Délka představení: 45 minut, bez přestávky
Pro děti od 4 let a jejich rodiče.

Hlavní součástí tvorby DAMÚZY jsou inscenace pro rodiny s dětmi, ve kterých se dětský divák stává rovnocenným partnerem herců. Cílem souboru je, rodiče bavilo s dětmi na představení trávit čas a chce podněcovat otázky a nápady, které podpoří jejich společný dialog. Herci Johana Vavřínová a Dominik Linka jsou v angažmá královéhradeckého Divadla Drak.

Tohle zažijete jen na Pernštejnlove! Dejte si s námi rande..

Jít na divadlo a nevědět, co mě čeká?! To je něco jako rande naslepo. Oblíbená „ruská ruleta“ našeho festivalového publika. Půjdete s námi do toho už po páté? Pečlivě se snažíme vás každý rok překvapit něčím novým. Chceme vás rozesmát, dojmout, chytnout za srdce.

Délka představení: 55 minut, bez přestávky

Příběh o životě, který není napořád a o radosti z každé vteřiny. Zbrusu nová komedie, po které si zaručeně vyberete dovolenou…

Jaké to je, když vám v cestě za splněním posledního přání stojí nedostatečná finanční hotovost, ukradené auto, mafie i policie? A jak to všechno může dopadnout, když už nejde o život? To vše a mnohem víc v nejnovější inscenaci Divadla Tramtarie. Absurdně humorná gangsterka inspirovaná americkými nezávislými filmy Bratrů Coenů a Quentina Tarantina.

Režie: Vladislav Kracík

Hrají: Jana Drgová, Jan Ťoupalík j.h., Tereza Toth Čápová, Barbora Šebestíková, František Herz

Délka představení: 105 minut bez přestávky

Divadlo Tramtarie je nezávislé profesionální divadlo, které zahájilo svoji existenci v roce 2004. Za dobu své existence si Divadlo Tramtarie vytvořilo stabilní pozici v kulturním prostředí. Dramaturgie divadla se zaměřuje na aktuální témata, která divákovi předkládá srozumitelným divadelním jazykem. A my víme, že publikum festivalu Pernštejnlove tohle divadlo prostě miluje. Protože láska ve všech podobách je ústřední téma nejen naše, ale i tohoto olomouckého souboru.

něco něco hrají lehkonohý indie pop, ve kterém můžete slyšet vliv post-punku, české nové vlny i taneční hudby. Kapelu něco něco tvoří zpěvačka Alžběta Trusinová a Tomáš Tkáč, který kromě zpěvu obstarává také syntezátory a kytaru. Na koncertech je doprovází energický bubeník Václav Švestka.

Hlavní textařka Alžběta Trusinová často pracuje s tématem ženské zkušenosti a empowermentu. Její česky psané texty s prvky hravosti a nadsázky promlouvají k posluchačům a posluchačkám napříč věkem a pohlavím.

Kapela vznikla v roce 2019 a vydala tři desky, Začíná (2020), Útržky (2021), za které byli nominováni na hudební ceny Vinyla a Apollo, a Třetí (2023).

něco něco jsou pár a kapela. Spolu žijí, skládají a koncertují. A milují to.

Citace z recenze:
„Třetí řadové album něco něco je v dobrém slova smyslu producentská deska. Zvukově vycizelovaná, průzračná, kde všechny komponenty mají svou volnost. Výrazná elektronika, bicí Václava Švestky i Jakuba Švejnara, doprovodná kytara, výrazná basa i vokály obou protagonistů. Skvělým momentem je linka harfy v závěrečném Letním dni. Moc se přimlouvám za více takových nečekaných zvukových překvapení do budoucna.“
Pavel Zelinka, frontman.cz

Radio Wave Live Sessions

Truchlokomedie vypráví příběh Henry Chinaskiho, pomalu stárnoucího spisovatele, který střídá ženy a lahve, tak jak mu to předepsal jeho autor Charles Bukowski.

Co když, ale Hank ve svých snech, touží po něčem jiném…? My tu možnost uskutečnit své sny a měnit své životy máme, ale co literární postava? V představení se užívá drsný a vulgární slovník.

Režie: Jaroslav Střelka

Hraje: Jaroslav Střelka

Délka představení: 55 minut bez přestávky

Broukovcovo Kamdivadlo, které tvoří pouze dva muži — Jaroslav Střelka a Pavel Časar. Soubor se specializuje na uvádění her pro jednoho herce. Tím hercem je Jaroslav Střelka, kterému se o podporu stará Pavel Časar. Jaroslav Střelka je ale nejen herec, ale i výhradní autor her, které divadlo uvádí.

Citace z recenze:
„Nenávidím tě, Bukowski je už z principu hra drsná a nekorektní, protože takový Bukowski je, zároveň je inscenovaná vtipně a kreativně a protože si drží i příjemnou stopáž (plus minus hodinka) je to takový trochu pálivý, bonbónek, po kterém ale v ústech zůstává docela příjemná chuť.“
Marek Douša, kurvafix.cz

„V hodinové inscenaci Střelka přesvědčivě střídá řadu poloh, má smysl pro obrazivý jazyk, vtip, pointování promluv, vnitřní dialogičnost, nadsázku a práci s jevištním kontrapunktem. Inscenace je domyšlená a dotažená jak dramaturgicky, režijně, herecky i výtvarně. Jako obzvláště funkční scénografický prvek se ukazují ohyzdné gumové panny, které v inscenaci zastupují všechny Chinaskiho životní či sexuální partnerky. Hlavní postava je zábavná, protivná i vzbuzující směšnou lítost a autor se skrze ni výrazným gestem, ovšem nekaratelsky vyrovnává se světem vypjatého individualismu, který pomíjí a po kterém ovšem stále slyšíme volat řadu nostalgických hlasů.“
Jitka Šotkovská, divadelní teoretička a kritička